GIT Consult

Kdy je čas na změnu práce v IT?

Kdy je čas na změnu práce v IT?

 

Tématu, kdy a proč změnit zaměstnání, se v poslední době věnuje hodně pozornosti. Důvodem je samozřejmě situace na pracovním trhu, která bez diskuse nahrává všem uchazečům o zaměstnání. Ti mohou mít na svého zaměstnavatele mnohem vyšší nároky, než kdykoliv dříve. A nejvíce je to vidět právě v IT oborech.

Řeší ale programátor a účetní stejnou situaci a měli by si pokládat stejné otázky? Podle nás nikoliv. Většina článků se totiž zabývá poměrně nestandardními až extrémními situacemi a ne běžnou realitou.

 

Jak je to v IT?

V podstatě každý, kdo dnes pracuje v oboru IT, dostává denně až desítky pracovních nabídek, které se na první pohled všechny tváří velice zajímavě. Proto většina z těchto profesionálů již neřeší, na rozdíl od jiných oborů, zda musí, nebo chtějí, opustit současného zaměstnavatele, ale jestli je nová příležitost zajímavější, lepší nebo výhodnější, než ta současná.

Zjednodušeně řečeno, zatím co účetní bude podávat výpověď pravděpodobně až ve chvíli, kdy jí práce nebude dlouhodobě uspokojovat, programátor opustí zaměstnavatele spíše kvůli zajímavějšímu projektu.

Sestavili jsme proto krátký seznam několika otázek pro IT odborníky, které je vhodné si položit, pokud vás nějaká pracovní nabídka zaujala.

  • Co přesně mě na nabídce láka a proč?
  • Pomůže mi tato pozice v rámci mé kariéry dlouhodobě?
  • Co mohu novému zaměstnavateli nabídnout?
  • Bude pozice něčím dlouhodobě přínosná dané společnosti? Má nějakou perspektivu?
  • Co mě baví v současném zaměstnání? Proč bych odejít nechtěl/a?
  • Nejde mi jen o vyšší mzdu?

Uchazeči o práci v této situaci často zvažují změnu spíše z „materiálních“ důvodů, jako je vyšší mzda, lepší dostupnost pobočky z domova, zajímavější benefitový systém, práce s konkrétní technologií atp., což jsou samozřejmě relevantní důvody. Méně již ale přemýšlí o tom, proč je pozice ve firmě obsazována, jaký pracovní vývoj je od uchazeče očekáván, jak pozice zapadá do organizační struktury firmy nebo jací jsou budoucí kolegové, zda zvolený projekt má budoucnost i na trhu a jakou budoucnost má uvažovaná společnost. Největší chybou je, že v rámci budoucí profese nebo pracovní pozice uchazeči nezvažují ty věci, kterým přikládají velký význam u současného zaměstnavatele.

Je poměrně známým faktem, že uchazeč, který jde za jinou prací jen kvůli vyšší mzdě, je z pohledu interního HR nezajímavý, protože je vysoká pravděpodobnost, že při protinabídce současného zaměstnavatele ukončí kandidát výběrové řízení (a čas a energii všech zúčastněných přijde vniveč), nebo z nového místa poměrně brzy odejde.

Málokdo se na celou situaci dívá zcela opačně. Zkuste si vy sami odpovědět, zda byste chtěli pracovat ve společnosti, která vás přijala pouze z jediného důvodu, že Vám zaplatí o podstatnou částku méně, než jiným uchazečům?

 

 Test – Kdy změnit kariéru?

Způsobů, jak otestovat, zda je pro vás změna zaměstnání správná volba, je několik. Na internetu se dá nalézt mnoho různých testů, většinou ne příliš kvalitních, především proto, že se zaměřují na oblasti, které pro každého nemusí být při rozhodování podstatné.

Z našeho pohledu je tabulka kladů a záporů tím nejsnadnějším a zároveň nejužitečnějším testem. Je dobré na ní pracovat více večerů, v průběhu například 14 dnů, poté nechat alespoň týden informace uležet, a pak tabulku doplnit a vyhodnotit. Budete tak mít jistotu, že nebudete pracovat pouze s aktuálními pocity, ale do přehledu zahrnete spíše dlouhodobé názory. Chcete-li tabulku opravdu vyšperkovat, je možné rozdělit kritéria ještě z hlediska dlouhodobého a krátkodobého vlivu na vaši spokojenost. 

Praktický příklad:

Představme si Jakuba. Jakub je JavaScript programátor. Do současné firmy nastoupil zhruba před rokem a půl. Celkovou praxi má něco přes dva roky na plný úvazek a pár projektů ještě na škole. V současném zaměstnání je celkem spokojený a sám o sobě o změně neuvažuje.

Na LinkedInu ho však oslovila recruiterka z GIT a nabídla mu pozici, která ho zaujala. Účastnil se prvního kola výběrového řízení a po setkání ve společnosti zvažuje, zda by měl pokračovat a případnou nabídku přijmout. Vytvořil si tedy svou tabulku kladů a záporů pro současnou i novou pracovní pozici.

Současná pozitiva: 

  • Stabilita zaměstnavatele
  • Pomalý, ale stálý kariérní postup
  • Vysoké finanční bonusy
  • Pohyblivá pracovní doba
  • Přátelský tým
Budoucí pozitiva: 

  • Atraktivní pracovní prostředí
  • Zajímavý brand společnosti
  • Zajímavý nový produkt
  • Vyšší fixní mzda
  • Rychlý kariérní postup
  • Používání konkrétní technologie
  • Velká prestiž v případě úspěchu
  • Získání nových zkušeností
 Současná negativa: 

  • Korporátní přístup ke změnám
  • Nenavyšování fixní části mzdy
  • Rutina
  • Spousta volitelných benefitů
Budoucí negativa: 

  • Delší dojezdová vzdálenost
  • Nejistota zda projekt uspěje na trhu
  • Projekt je mimo dosavadní zkušenosti
  • Není jasná strategie firmy
  • Neznámý tým
  • Velké přesčasy a nutnost být v kanceláři

Poté Jakub rozdělil tyto body na dlouhodobé a krátkodobé vlivy.

Současná pozitiva: 

Krátkodobá:

  • Vysoké finanční bonusy
  • Pohyblivá pracovní doba

Dlouhodobá:

  • Stabilita zaměstnavatele
  • Pomalý, ale stálý kariérní postup
  • Přátelský tým
Budoucí pozitiva: 

Krátkodobá:

  • Atraktivní pracovní prostředí
  • Zajímavý brand společnosti
  • Zajímavý nový produkt
  • Vyšší fixní mzda
  • Rychlý kariérní postup
  • Používání konkrétní technologie

Dlouhodobá:

  • Velká prestiž daného oboru
  • Získání nových zkušeností
Současná negativa: 

Krátkodobá:

  • Rutina
  • Velké množství volitelných benefitů

Dlouhodobá:

  • Korporátní přístup ke změnám
Budoucí negativa: 

Krátkodobá:

  • Nejistota zda projekt uspěje na trhu
  • Projekt je mimo dosavadní zkušenosti
  • Neznámý tým

Dlouhodobá:

  • Delší dojezdová vzdálenost
  • Není jasná strategie firmy
  • Velké přesčasy a nutnost být v kanceláři

 

Důležitým faktorem při tvorbě takové tabulky je fakt, že jde o zcela subjektivní pohled na situaci a faktor, který někdo považuje za dlouhodobý a významný, pro vás může být pouze krátkodobý a nevýznamný. 

 

Vhodné je také probrat svou současnou situaci s rodinou a přáteli. Mohou vám položit otázky, které vás ještě nenapadli, nebo se na situaci podívat z jiného úhlu.

Zajímavou metodou, jsou také tzv. „Otázky po zázraku“. Jednoduše si nejprve odpovíte na otázku „Jaká by bylo moje vysněné zaměstnání a podle čeho bych ho poznal/a?“. Po zpracování odpovědi porovnejte svoje současné zaměstnání s tímto „vysněným“. Pokud tato pozice neodpovídá a nemůže Vás ani k této vysněné práci přiblížit, je čas na změnu!

 

Když odejít z práce, je jediné řešení.

Existují samozřejmě i takové důvody, kdy váhat s opuštěním zaměstnání nemá žádný význam. Je možné shrnout všechny tyto rady do třech jednoduchých kategorií.

Extrémy – prožíváte-li jeden z následujících případů, opusťte zaměstnání co nejdříve:

  • šikana na pracovišti
  • dlouhodobý stres přerůstající v psychické, či fyzické problémy
  • depresivní stavy nebo syndrom vyhoření způsobené zaměstnáním
  • rodina si dlouhodobě stěžuje na negativní dopady vašeho zaměstnání na rodinný život

U těchto důvodů je možné (pouze s lehkou nadsázkou) říci, že žádná práce, je lepší, než „taková“ práce.

 

Zásadní důvody – významné, ale ne vždy na první pohled zřejmé:

  • není prostor pro kariérní růst
  • máte dojem, že vaše práce je zcela zbytečná a nepřispívá k naplnění poslání organizace
  • vaše práce není v souladu s vašimi životními hodnotami
  • společnost, pro kterou pracujete, delší dobu stagnuje, nebo se nachází v úpadku (propouštění zaměstnanců ve velkém měřítku, firma neinvestuje, nedokáže získat nové zákazníky atp.)
  • jste u společnosti více než 10 let
  • obor zaměstnavatele je v úpadku

Tyto důvody jsou lehce zavádějící především proto, že pokud si jich je zaměstnanec vědom, málokdy váhá a zaměstnavatele opustí. Často ale právě o těchto případech vůbec nepřemýšlí. 

 

Méně zásadní důvody – často ovlivněné náhlou změnou životní situace nebo postoje:

  • změna životního stylu (např. narození dítěte)
  • mzda/plat vám nestačí na životní náklady
  • necítíte se řádně ohodnoceni (finančně, slovně, úcta kolegů…)
  • netěšíte se do zaměstnání
  • neshodnete se s kolegy nebo nadřízeným (dochází-li k častým konfrontacím, nejste zvaní na společné akce…)
  • vadí vám hlavní náplň práce
  • nosíte si práci domů (a to nechcete)

Ne každý, se s těmito důvody musí ztotožňovat, a ne vždy je nutné kvůli nim odcházet ze zaměstnání. Narodil se vám potomek, zkuste zažádat o flexibilní pracovní dobu nebo homeoffice, nestačí Vám mzda, požádejte o její zvýšení (nebo snižte své náklady), vadím vám hlavní náplň práce, změňte pozici v rámci společnosti.

Důvodů k tomu proč změnit zaměstnání může být tolik, co je zaměstnaných lidí (a možná ještě o něco více). Nejjednodušší radou je, pokud hledáte na tuto otázku odpověď, pravděpodobně jste již na změnu připraveni. A pokud ji nehledáte, odborníci i tak doporučují, alespoň jednou ročně si o situaci popřemýšlet. Když nic jiného, pomůže Vám to například ocenit kolektiv, ve kterém pracujete.